Remember Me

Společnost Capcom je v herních kruzích velice známá a jejich hry vždy zaujmou po grafické stránce a nikterak tomu nebude ani při tomto jejich novém výtvoru. Remember me, by si lidé měli pamatovat, ale na jak dlouho? Nezapomenou po pár dnech, že tuto hru mají vůbec rozehranou?

Začínáte tradičně se ztrátou paměti, která je trochu rozdílná od té, kterou míváte v sobotu ráno. A co čert nechtěl, tak jste ještě ve vězení. K tomu navíc slyšíte v hlavě kámoše, který Vám radí jak z onoho vězení zdrhnout. Klasické sobotní ráno.

Takže začínáme ve vězení odkud záhy prcháme. Hra v rychlém sledu přestavuje všechny svoje trumfy a dělá tím z prvních herních hodin vydařený zážitek.

Předvádí svět a tím i příběh. Máme tu korporaci, která vlastní technologii díky které můžete obchodovat se vzpomínkami. Můžete zapomenout na vše špatné, rodinný rozpočet, kámoše, tu holku z baru, bouli na krku, nebo k léčení, kdy posíláte šťastné myšlenky, aby se pacient lépe zotavil. Bohužel to tak nefunguje a všechny modernizace jsou špatné a proto bůh stvořil Erroristy, to je něco mezi teroristy a ekoteroristy, ale horší.

Hlavní hrdinka, Nilin, na jejíž zadeček budete koukat celou hru, je hlavním esem této skupiny. Záhadný vůdce jí dává úkoly, aby ze začátku uprchla z vězení, až po zničení celé moci chtivé organizace.

Nilin k tomuto bude mít jeden velký trumf, který je i trumfem celé hry. Umí upravovat vzpomínky lidí. To se sakra hodí, když po vás jde nájemný vrah a vy díky tomuto remixu paměti z něj uděláte svého nejlepšího kámoše.

Tato změna paměti je velmi zábavná. Uvidíte kousek ze života oběti, který si můžete přehrávat dozadu, dopředu podle své libosti a hledat možné úpravy, fragmenty ve vzpomínce, které lze upravit. Tyto změny se týkají různých maličkostí, které v celkovém komplexu změní celou vzpomínku. Například můžete někoho přimět, aby si myslel, že zabil svoji vyvolenou. V tomto důsledku začne dotyčný trpět výčitkami, až si sám prožene kulku hlavou. Nebo ho přimějte, aby vám otevřel zavařovačky.

Když nemůžete mixovat, tak můžete bojovat. Jako protivníci Vám budou sloužit základní šmoulové, kteří vypadají jako zombie, akorát nekoušou, ale škrábají a občas kopou. Jsou to výsledky zahrávání si s lidskými vzpomínkami, tak je aspoň pošlete do křemíkového pekla a procvičíte si komba.  

Komba? Nečekejte žádné komba ve stylu Mortal Kombat, ale prachsprostá komba ve stylu pěst, pěst, kop, pěst, pěst, kop, není to moc kombinované, že? (Jeden by nevěřil kolik komb se vejde do jedné věty.) Komba (Ehm.) si můžete v jistém smyslu tvořit. Bohužel máte předem nalajnované jaké útoky budete muset použít.

Ono tvoření je spojeno s tím, že přiřazujete jaký bude mít úder, nebo kop vlastnost. Může být silný, kterým soupeřovi prolomíte kryt a uděláte mu větší zranění, nebo se tímto úderem sám vyléčíte. Těchto speciálních útoků je zde několik a musíte si promyslet jak je správně seřadíte. Je totiž důležité v bitvě dávat mocnou škodu, ale také se léčit, jelikož protivníci dokáží pozlobit. Přes šmoulozombie, až po obrněné stráže se štíty, až po roboty. Třeba na takové stráže s ochranným polem se vyplatí používat komba s kterými se pomalu léčíte jelikož každý zásah do tohoto zlosyna Vám ubere  kousek zdraví.

Jestliže je nepřátel přesila, tak máte k dispozici speciální útoky. Tyto se aktivují v průběhu hry a jsou velmi smrtící. Můžete se přepnout do módu v kterém početní převahu zmasakrujete během pár vteřin, jedním útokem zničíte mocného šmoulu se štítem, nebo připnete na jednoho ze strážných bombu, necháte vybuchnout robota, atd.

K těmto speciálním útokům potřebujete soustředění, které dostáváte z mlácení soupeřů. Speciální útoky mají časovou lhůtu po jaké době se dají znovu použít. Lhůtu můžete snížit výše zmíněnými komby, kdy si místo silného úderu dáte právě tento „zkracovač“ speciálních útoků.

Samotný boj je velmi svižný a je zábava bojovat s mobkami. Unikat jejich útokům a následně je mlátit. Celý pohyb Nilin je krásný a pohyby jsou ladné a vytvářejí tak unikátní podívanou kombinovaných útoků.

Nejenom bojem je Nilin živa, tak se připravte na pár hádanek nutné k vyřešení a k hopsání po Neo-Paříži, která by měla být krásná, ale vy se podíváte jenom do slumů, kanalizace, metra, vězení a venkovního baru.

Ono hopsání tvoří nedílnou součást hry. Jde o klasiku, stačí si vzpomenout na hopsajícího prince z Persie, nebo novou Laru Croftů. Takže žádná novinka ani inovace, akorát změníte prostředí ve futuristickou Paříž. Hopsání neurazí, ale ani nenadchne a později půjde spíše o nutné zlo.

Cestou nacházíte také balíčky a když jich najdete určitý počet, tak se vám zvýší zdraví, nebo soustředění. Jde o podobný model jako v Devil May Cry, kdy se za nasbírání hvězd zvýšilo zdraví. Avšak zde si žádné hvězdičky nemůžete koupit a jste odkázáni pouze na hledání těchto krabiček. Některé jsou k nalezení lehce, jiné hůře a některé vůbec.

S ubývajícím příběhem zjišťujete jak je snadné zabít dobrý nápad, možná až příliš snadné. V pozdější fázi si budete připadat jako při sledování anime z osmdesátých let, kdy jsou všichni vaši bratři, sestry, otcové a matky a půjde o menší rodinné drama, které ale mění celý svět. Tedy, to se vám snaží nakecat, ale že by se svět nějak změnil vůbec nepoznáte, protože Neo-Slum-Paříž smrdí pořád stejně.

Před každou kapitolou Nilin vede vnitřní dialog o tom co udělala, udělá a čím je. Nejen tyto monology, ale i rozhovory s vůdcem Erroristů jsou velmi nudné a nic neříkající. Postavy se snaží hrát na vážnější notu, ale nemají vůbec hloubku. Já osobně jsem měl problém se vžít do postav a bylo mi úplně jedno jestli se někomu stane to, nebo tamto a kdo si čím musel projít.

Do toho všeho hraje velmi podmanivá hudba, která Vás pěkně popostrkuje v bojích a dokresluje atmosféru světa. OST se povedlo a stojí za poslech.

Tak si to pojďme shrnout. Máme zde novou herní značku, která přináší nový svět založený na obchodu s myšlenkami a přináší nevídanou změnu v podobě měnění vzpomínek, které se opravdu povedly. Bohužel je v celé hře těchto momentů pouze pár, ale zase by se celá hra nemohla skládat pouze z tohoto. Bojový systém a lezení po budovách bylo už k vidění, takže neurazí ani nenadchnou. Tvoření bojových komb je velmi omezené a nepřináší to co by si jeden pod tím představoval. Postavy jsou mělké jako právě vypuštěný rybník. Dialogy nezajímavé a nudné. Hudba je velmi solidní a grafické zpracování hratelnost opravdu nezachrání.

Remember Me? Her, které mají hodnocení 72% pračky Whirlpool je hodně, a proto si tuhle hru po dohrání dlouho pamatovat nebudete.