Dragon Age: Inquisition - co od toho čekat?

„Ó ano, pamatuji si na to, jako kdyby to bylo dneska. Svádění Morrigan pomocí dárečků a zlých činů bylo těžší jak balení dívek v stařičkém Playboyi 2003, a nakonec se stejně ukázala jenom ve spodním prádle. Pak se tam i bojovalo, ne?“ Je třeba začít citací sebe sama, abychom navodili lehčí atmosféru. Dragon Age je velká značka, která si kladla nemalé cíle a stále míří co nejvýš.

Jistě v hlavě zalovíte a vzpomenete si na proslovy tvůrců, jak jde o duchovního nástupce legendárně legendárních Baldur’s Gate, jak půjde o epický příběh, kde musí dovyprávět spousty osudů několika hrdinů. Po druhém dílu by si o ně ani Minsc s Booem botky od psího lejna neotřeli.

Byl první díl opravdu tak dobrý? Nebo byl druhý díl opravdu takový výkal? Bude třetí díl další Mass Effect 3, nebo se vrátí dobrá hratelnost? Budou opravdu hráči tuto značku milovat, nebo si na poličku hrdě vystaví Geralta? A co děti? Mají si kde hrát?  Nechceme volat Jolandě ani Vlastovi, budoucí minulost musí vyřešit X-Meni,  ale do prognóz a menších úvah se pustit můžeme.

Nejprve si shrneme jednotlivé body, které nám jsou známi, a podle nich snad lépe dokážeme pochopit, jestli bude další díl průser, nebo skvělý herní zážitek.

Začneme tím, čeho si každý hned všimne a zaujme, co měl první díl a druhý ne? Bude to mít i třetí díl?

Řeč je samozřejmě o Morri… hlavním charakteru.

První díl: Máme zde širokou volbu úpravy charakteru, muž, žena, trpaslík, elf, jaký bude mít původ, jaké bude jeho zaměření – vrah, lučištník, tank, obdoba berserka, mág. Výběry rasy, původu a povolání na sebe navazovala a utvářela  jedinečný herní zážitek. Který tkvěl v úvodním příběhu. Bohatý syn šlechtice? Pouliční elf? Trpasličí bezďák, či možný dědic trůnu? Vše bylo možné! Po prologu už to takovou váhu nemělo, a ač jste kolikrát mohli utrousit pohrdavou poznámku k urozeným, když jste byli původem chudák, tak příběh byl nalinkován. Ostatně nalinkovaný příběh je v každém RPG. Otázkou zůstává jak jej postava projde a jaký při tom zažije přerod. Vývoj postavy. Můj oblíbený syn lidského šlechtice dostane ránu mezi nohy hned na začátku a poté co si nabrnkne elfku do postele je hrad přepaden a rodiče pobyti. Manželka a syn bratra nalezeni v kaluži krve. Docela síla, navíc musíte pít krev opravdu ošklivých stvoření a doufat, že neumřete.

Shrneme si to, hlavní postava musí mít koule a být sympatická, musíte se s ní „zžít“, kór, když se jedná o RPG. Zde si postavu můžete vyšperkovat podle svého a provázet ji příběhem, ocákat ji krví zabitých nepřátel, vybrat si jestli se vyspíte s mrchou, větší mrchou, mrchou elfem, románky jsou potřeba.

Druhý díl: Začínáte za fešného bezdomovce, který vypadá coal, v trailerech se tvářil coal, mluví coal a ve hře je taky coal. Můžete ovlivnit povolání – plech, dýky/luk, magič. Postava jako taková zdrhá ze své země a hledá úkryt v jiné, kde mají rády otroky, kdo by neměl. Taky bych chtěl někoho, kdo mi poseká trávu na chatě.

Bohužel i přes veškerou coolovost hlavní postavy se jedná o docela problém, ano nastanou zvraty v jeho životě, ale jsou takové plánované. Můžete namítat, že je to i v prvním dílu, ale tady mi to připadá ještě více plánovitější. Příklad s cestou do Hlubokých cest: sestru vzít nechce, ale stejně vám ji příběh vnutí, můžete dělat co chcete, ale její smrti nezabráníte. Je to podobné jako ME3, když si tvůrce řekl, že tahle postava umře, tak umře.

Nějaké to soucítění s postavou nakonec je, ale zase moc velké ne. Vše je až moc nalinkované a vy jdete ještě více voděni za ručičku. Jednička, ač v tomhle byla stejná, uměla toto provázení zamaskovat.

Souhrn: Čím víc cool hrdina je, tím víc trpí ostatní věci? Možná, možná ne, Geralt, nebo Dante by mohli vyprávět, takže v hrdinovi to nebude. V Inquisition budeme zase volit vlastní postavičku, nebude to mít rozhodující vliv, jelikož předurčený charakter, nebo nalinkovaný, oba mají co do sebe a dokážou překvapit.

Společníci, druhové ve zbrani, otravní mravokárci, teplí elfové a podobně. V každé správné družině by měli být. RPG s družinami musí klást velký důraz na případné složení posádky. Ta by měla být co nejrozmanitější. Valnou měrou se podílí na úspěchu, či neúspěchu hry. Správné složení charakterů, jejich důvodů proč táhnout s hlavním hrdinou, morální kodex. Bohaté dialogy, jejich příběhy, vlastní, speciální questy. Romance s postavami, i toho otravného bisexuálního elfa, který po vás jede, budete mít nakonec rád… tedy ne tak, jak by chtěl on… tedy pokud… dál se k tomu nebudu vyjadřovat, jinak to bude na žalobu.

První díl: Přišel s velmi zajímavou družinou, kde jste měli všechno: služebně staršího poskoka, kterého jste mohli udělat králem, zlou sexy Morrigan, otravnou bardku, starou léčitelku, ožralého trpaslíka, svalnatého Arnolda, bi elfa, který vás měl nejdříve zabít, golemku. Všimněme si zajímavé věci, kdy od dob KOTORu na vás temná strana pošle vraha, kterého následně překecáte na svoji stranu. Můžete ho, ale i zabít. Je zde vidět krásný přerod postavy a to nejen u jedné, ale i vícero. Nejdříve vám nedůvěřují, Sten Vám to mimochodem dává na začátku pěkně sežrat. Postupem příběhu a děláním hrdinských skutků, ale otáčí a přijme vás za sobě rovného válečníka, s kterým by se nechtěl střetnout. Další postavy se nejdříve nemají k tomu naučit vás, nebo ostatní, speciální techniky, ale následně se podvolí. Podobné je to s odkrýváním jejich příběhu, minulosti, či úkolů, které vám prozradí, až po dosažení určité náklonnosti k Vaší maličkosti. A to už vůbec nezmiňuji romantiku, kterou můžete navázat s několika postavami. Jakmile si začnete například s Morrigan, bude to mít dopad i na ostatní členy družiny. Alistairovi se například bude chtít zvracet, další bude dávat kázání, že je zkažená, někomu bude vadit, že se nevyspí, elf vás bude chtít přetáhnout tak jako tak.

Druhý díl: Druhý díl přišel s možností větších dopadů na vaši družinu. Už necestujete v partě, každý má svůj baráček, nebo práci po městě. Do toho máte v družině i sourozence. Rozhodnutí přinášejí reakce ostatních členů družiny, kdy vám pirátka klidně uřízne koule za to, že se vykašlete na naivní elfku. Co na tom, že s pirátkou jste spali první. Ono celkově vztahy v druhém dílu jsou vyhnány do extrému. Promiskuita, kterou chtěli autoři převzít nejspíše z prvního Zaklínače zde vůbec nefunguje. Co na tom, že máte na výběr z několika možností, když všechny vedou k tomu, že se vyspíte s elfem, či dalšíma chlapama? Co to je? Proč? V EA jsou samý buzeranti, nebo se snažili vyjít vstříc všem? Odsud posud, ale všichni musíme uznat, že co je tohle za romantiku, když můžete spát s každým členem družiny, snad i se psem a je úplně jedno jak vedete dialogy. Navíc rozložení skupiny je přeci jenom poměrně divné. Chybí zde takový prvek vtipu, který v prvním díle zastávala Morrigan a převážně Alistair. V datadisku je oba strčil do kapsy trpaslík. Trpaslík z druhého dílu se snaží házet hlášky, občas se zasmějete, ale není to ono.

Souhrn: Složení party je velice důležité. Poznalo to mnoho her, které si mysleli, že okopírování základních charakterů bude stačit. Doplatil na to třeba nedávný Bound by Flame.  První díl DA se vydalo cestou Baldurs Gate a v postavách se mu to docela povedlo, druhý díl chtěl ještě více přitvrdit, ale bohužel ve špatných aspektech a vznikl z toho průser v podání nelogického chování postav, zruinování romantiky a vývoje postav.

Nový díl nám dal nahlédnout do postav, které budou přicmrndávat s hlavním charakterem. Můžeme doufat, že se tentokrát tvůrci poučili a přikloní se zpátky k prvnímu dílu s mocnými dialogy a důrazem na cíle postav, jejich morálku a postupné budování romantiky s jednou z hrdinek. Vypadá to, že se navrátí i několik starých známých, ale je otázkou zda-li budou hratelní.

Hratelný určitě bude otravný trpaslík s kuší Biancou ze dvojky, na toho bych vsázel, jelikož se určitě zlepší v hláškování. Dále zde budeme mít rohatého korbiče a čokoládovou kouzelnici. Nebudeme malovat čerta na zeď, ale charaktery jsou to určitě zajímavé a já doufám, že chemie mezi postavami bude fungovat. Jestli překoná první díl? Může se mu vyrovnat, ale že překoná druhý díl? Pevně věřím, že se nebude opakovat chyba z druhého dílu a tvůrci se poučili.

   

Příběh, jelikož na grafiku sere pes a důležité na RPG je převážně příběh, který nás udrží u monitoru.

První díl: Začáteční příběhy postav byly suprové, ale to nás nezajímá, jelikož budeme hodnotit čistě hlavní příběhovou linku. Ta zde byla vcelku jednoduchá. Povstala armáda zplozenců vedená drakem, při velké bitvě byl zabit král a celá země upadla do boje o trůn. Vy, jako jeden z posledních Šedých strážců musíte obejít trpaslíky, elfy a Rohan, abyste získali jejich pomoc v boji s armádou ošklivců. Pomoc od jednotlivých armád získáte skrze dlouhé questy, které mají střídavou kvalitu. Rohan, trpaslíci rulez, elfové a mágové shit. Sledujeme zde globální konflikt v němž jsme rozhodující silou. Na konci zabijeme zrádce, porazíme armádu a hlavního zlouna, který je skoro tak zlý jako královna Alienů.

Druhý díl: Kašleme na osud lidstva, kopeme za sebe. To se mi líbilo přeci jenom víc. Co je mi do osudu lidstva, já si chci namastit kapsu, ale bohužel byl osud proti a trošku mě popostrčil do kruhu událostí, které přeměnili jedno velké město. Aneb z bezdomovce šampiónem.  Dějová linka druhého dílu se střádala z více hlavních úkolů, nějakým tím poskokem v čase a během událostí, což mi přišlo originálnější, než příběh v prvním díle. Ono celkové protloukání a hraní na sebe je přeci jenom lepší, než jít zachraňovat svět, není to tak otřepané, proto je to tak dobré.

Souhrn: V originalitě vede jasně druhý díl, avšak ani první nezůstal zahanben a několikrát opakovaný příběh podal svým vlastním způsobem. Když vezmete stokrát podaný příběh, ale podáte jej originálně, tak si nikdo stěžovat nebude.

V třetím díle tedy ani tak nezáleží jaký bude nástin příběhu, jelikož, jestli jej autoři uchytí dobře, tak budeme všichni spokojení.

Boje:

První díl: Na to šel věru zlehka a bral si více za příklad několikrát zmíněný Baldur. Na těžší obtížnosti musíte dávat pozor co uděláte, jak se na boj připravíte. Rozestavení postav, zda-li si natřete meč jedem, nebo pomažete své zpocené tělo mastí, jenž přidá odolnost.

Postavě můžete koukat přes rameno, nebo si bojiště pěkně oddálit a trochu si připomenout staré RPG s izometrickým pohledem.

Samotné mlácení spočívá v kombinování schopností druhů družiny, tank upoutá pozornost na sebe, ten s obouručákem rozdává dmg, healer léčí, mág dává ještě větší dmg a znehybňuje ostatní.

S kouzli a ostatními schopnostmi se dá užít velká legrace. Můžete například jedním kouzlem rozlít po okolí olej, to zpomalí protivníky, dalším kouzlem onen olej zapálit a z protivníků udělat světlušky. Dalším příkladem budiž ledové kouzlo. To použijete na skupinku a z mrazíte je. Tank poté naběhne a mocným úderem štítu roztříští nebožáka na kusy. Takových kombinacích je ve hře několik a na čím víc jich přijdete, tím více si ulehčíte následující boje.

Boj si můžete zastavit a rozmyslet další postup, takže na všechno je času dost. Jakmile odpauzujete a spustíte vřavu, tak si můžete užívat mlácení, která je takové pomalejší, drží si svoje tempo, ale není to nic převratného.

Druhý díl: Druhý díl se drží podobného duchu jako předchůdce, avšak s tím rozdílem, že boje působí více akčněji. Na rozdrcení protivníka stačí jeden skill, když jich bude víc, zmáčknete druhý. Vše je více zhuštěné, rychlejší a i lepší. Zůstává vše ze starého dílu, ale je to podáno lépe. Jakmile poté přejdete zpět na první díl, tak se vám zdá vše pomalé a nudné.

Souhrn:  Druhý díl zaznamenal oproti prvnímu posun v akčnosti a frenetičnosti bojů, které více baví, ne že by boje v prvním díle nudily. Další díl dračího věku se bude držet právě bojů z druhého dílu, kdy vše bude působit stále akčně s možností kombinování stylů, ale vše bude vypadat ještě více lépe a barevně, což možná ani tak dobře nebude, když chytnete záchvat ze všech možných světýlek.

Prostředí v prvním díle bylo nalajnováno, ale nalajnováno, tak, aby všechny lokace byli něčím jiné. Tu vesnice s hradem na pozadí, támhle les, slumy s elfy, mocné město trpaslíků vytesané do skály. Druhý díl šel v tomhle naopak dolů, jediné co vykreslil pořádně bylo hlavní město, kde jste se většinu času pohybovaly. Pak sem hodili jeden ostrov, důl a podzemí, kam jste se pořád opakovaně vraceli s jiným úkolem. Pořád to samé prostředí, které nudilo.

Inquisition jde naopak v jiném směru, které mnohé RPG proslavilo (například Gothic). Otevřený svět, ale i to má svá omezení. Například v přírodní bariéře, nebo pomalu se otvírající části světa. Každopádně bude zajímavé sledovat, jak se tvůrci vypořádají s tímto konceptem, zda-li jej zvládnou dobře. V neposlední řadě nemohou nic ponechat náhodě, jelikož třetí Zaklínač se vydává taktéž cestou otevřeného světa a tyto dvě mocné RPG značky budoucnosti se dočkají velkého srovnání.

Jasně, budeme moci chodit kam chceme, ale opravdu je to tak? Z videí mi přijde, že svět sice otevřený bude, ale budeme se moci podívat pouze tam, kam chtěli tvůrci. Támhle je pěkný mlýn na kopci obklopený stromy, tam chci, ale nedostanu se tam.

Postavička chodí opět jenom koridory, na koni cválá taky po cestě a nikam uhnout nemůže, město sice vypadá otevřeněji, ale takto města vypadala i v minulých dílech.

Od otevřenosti si asi každý představujeme něco jiného…

Celková prognóza budiž následující. Jelikož druhý díl značnou část fanoušků zklamal, nemohou si v EA dovolit další provar. Všeobecné kecy autorů o naslouchání fanoušků by tentokrát měli být opravdu pravda, jinak se značka sama pohřbí do hořkého průměru a bude si moci podat ruku s takovými skvosty jako Gothic: Arcania, nebo Bound By Flame.

Opravdu si tohle může dovolit? Má vůbec na to, aby soupeřila se značkami typu Zaklínač, nebo Risen? První díl si dokázal sám ze sebe dělat srandu, známky černého humoru dosáhly v druhém dílu jistou mez vtipnosti a sebeparodie, až sklouzávaly do trapnosti.

Inkizitor se vrací ke kořenům z jedničky, ale bere si i náznaky z druhého dílu, jako například boje, což by nemuselo být na škodu. Vytvoření vlastního hrdiny bude také jistě lepší a pomůže nám se lépe vžít do postavy. Otevřený svět k prozkoumání kvituji, ale bude vše opravdu tak mocné? Tak uvidíme, řekl slepí a šlápl do hovna, zdali půjde o pokračování více v duchu jedničky s přikročením k temnější dospělejší straně, nebo si pojedeme na pegi 13+ doporučení.

Každopádně se bude jednat o pěkné RPG, které si rádi zahrajeme, ale jestli na něj budeme vzpomínat v dobrém? Nó…